(00:00) Řekni si o web #40

(00:19) Telegraficky

(00:46) Linkodrom

(03:39) Život s technologiemi

(04:49) Kapitola z naší knihy

(05:46) Rozloučení a Mašinka Tomáš

---

Telegraficky

Alza se stala lékárnou. * Seznam Zprávy propustily datové novináře. * Proběhl třetí FrontKon. * Bank-iD bezplatně nabízí elektronický podpis. * Podezřelé SMS a hovory hlaste na linku 7726. * Firefox má potíže s ochranou soukromí. * Situace kolem WordPressu začíná připomínat film Po přečtení spalte. * ChatGPT uvedl Canvas, nástroj pro psaní textů a programů.

Každý den vám připravujeme jednohubky na našem webu (RSS feed).

---

Linkodrom

Proč je práh INP právě 200 milisekund? Metrika INP (Interaction to Next Paint) měří čas, který uběhne od uživatelské akce k reakci rozhraní. Jde o jednu ze tří metrik Core Web Vitals, se kterými přišel Google. Pokud reakce přijde do 200 milisekund, je to považováno za ideální stav. Ale proč zrovna 200 milisekund? Na tuhle otázku jsme se pokoušeli odpovědět v přednášce na FrontKonu.

Pro odpověď musíme cestovat časem do první čtvrtiny 19. století. Tehdy Jan Evangelista Purkyně experimentoval s možnostmi vyšetření zraku a objevil, že odraz plamínku svíčky se zrcadlí v oku čtyřikrát. Purkyně ten efekt využil k měření zakřivení oční čočky, ale zároveň tím položil základy eye-trackingu. Díky němu tak můžeme sledovat, kam se člověk dívá.

O pár let později lipský lékař Ernst Heinrich Weber položil základy experimentální psychologie, když popsal jev, který dnes nese jeho jméno: Weberův zákon. Weber přišel na to, že čím silnější je počáteční podnět, tím větší rozdíl musí nastat, aby člověk ten rozdíl vnímal. A naopak. Takže u slabých podnětů vnímáme i menší rozdíly intenzivně.

A teď už můžeme poskočit do 20. století. Uživatelé počítačových terminálů často museli po stisku klávesy dlouhou dobu čekat na odezvu na monitoru. Robert B. Miller z IBM v roce 1968 zjistil, že cokoli proběhne do desetiny sekundy, považujeme za instantní. Ben Shneiderman tohle zjištění o šestnáct let později rozpracoval a stanovil, že odezva nad půl sekundy má vliv na výkonost a spokojenost uživatele. A právě 500 milisekund je ten druhý práh INP.

Na konci roku 2013 vědci z MIT zjistili, že člověk je schopný zaznamenat změny v intervalu 13 milisekund. Ovšem dost možná i kratší, protože tehdy neměli techniku, která by byla s to změny zobrazovat rychleji. Dnes máme k dispozici displeje s obnovovací frekvencí až 240 Hz, což představuje interval 4,17 milisekundy.

Google už v roce 2009 zveřejnil experimenty s latencí zobrazení výsledků hledání v řádu desetin sekundy. Zjistil, že pokud trvalo déle výsledky zobrazit, lidé snižovali počet hledání. Podobné výsledky má také nedávné měření Speedcurve, které na mobilech prokázalo korelaci mezi INP a konverzním poměrem.

A tím se dostáváme k odpovědi na úvodní otázku. INP má práh nastavený na dvě desetiny sekundy, protože to je zdržení, které již uživatel registruje a má dopad na jeho ochotu pokračovat v interakci. Pro Google je tahle metrika podstatná, i protože snadno kvantifikuje uživatelský prožitek, a tak je možné ji zahrnout do signálů pro řazení výsledků hledání.

---

Baví vás tenhle příspěvek? Řekněte o něm ostatním!

---

Booleovské operace jsou pro začínající designéry komplikované. Jak jste na tom vy? Zvládáte operace jako průnik, doplněk, sjednocení a rozdíl? Svoje dovednosti můžete otestovat se hrou The Boolean Game.

---

Život s technologiemi

Stále častěji se objevují na sociálních sítích a na blozích pokusy nahradit oblíbené nástroje něčím jiným. Cílem je obvykle snížit počet nástrojů, ušetřit nebo více dbát na své soukromí. A tak si můžete přečíst, jak lidé třeba zkouší vystačit jen s výchozími aplikacemi platformy Apple nebo nahrazují placené nástroje bezplatnými, cloudové offlinovými. Častou obětí minimalismu nebo úspor je Notion nebo odchod z ekosystému Googlu. Microsoft jde trendu naproti a vydává Office 2024 bez cloudu.

Ne všechny změny jsou ale trvalé a není neobvyklé, že se lidé k původnímu nastavení vracejí. Proč? Už dlouho neplatí, že klient elektronické pošty s podporou IMAPu je víceméně stejný, že tabulkové a textové editory jsou všechny zaměnitelné. Neplatí to ani pro prohlížeče. Svět aplikací ovládl přístup zvaný opinionated software – software s názorem.

A tak každý přeběhlík brzy pochopí, že to, co ve skutečnosti mění, není software, ale přístup k řešení záležitostí. Je snadné importovat data ze starého prostředí do nového, ale daleko těžší je změnit vlastní návyky.

---

Tip z naší knihy

Profesionál dokáže své postupy a výsledky vždy jasně a srozumitelně vysvětlit

Pokud designér není schopen alespoň základně popsat svůj pracovní proces, mělo by to být pro vás varovným signálem možných komplikací v budoucnu. Možná budete mít štěstí a konkrétně ve vašem případě intuitivně odvede svou práci dobře.

Ale pokud se objeví problémy, komunikace o jejich příčinách a nápravě bude složitá, protože designér, který vás nezasvětí do svého způsobu uvažování a pracovního plánu, vám nebude schopen efektivně pomoci. Jak praví klasik: Pokud to neumíš vysvětlit dítěti, sám tomu nerozumíš.

Buďte opatrní u těch, kdo tají své postupy. I když se kreativní proces může méně zkušeným klientům zdát jako magie, ve skutečnosti to tak není. Kreativita je způsob řešení problémů a dovednost. Skutečný profesionál vás v kterémkoli momentě informuje o stavu práce a průběžně vám ukazuje výsledky, aby se ujistil, že postupuje správně a plní vaše zadání přesně.

---

A to je z druhého říjnového zpravodaje Řekni si o web roku 2024 všechno. Mašinka Tomáš vyjela před čtyřiceti lety. Díky všem, kdo nejen čtou, ale také o sobě dají vědět. Pokud pro nás máte tip, co příště změnit, napište.

Hezký týden,Jakub Goldmann a Martin Kopta.

Líbí se vám newsletter Řekni si o web? Přihlaste se k pravidelnému odběru do e-mailu nebo přes Substack.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.reknisioweb.cz