„Mám pocit, že neznám ani jednoho gaye, kterej by neřešil body issues, většinou docela velký,“ říká Matouš Sudík. Přístup k body pozitivitě v gay komunitě označuje za velký rozpor. Ačkoliv o ní komunita mluví navenek, uvnitř to tak není. „Chceme se heteronormativní společnosti zavděčit a ten ideál tý krásy, být jako ‚manly‘ chlapskej, je vlastně jeden z nich, kterej máme pocit, že musíme následovat, abychom zapadli. Nebo minimálně abychom se dokázali nějak bránit,“ tvrdí Matouš a dodává: „Když budu jako velkej a svalnatej, tak vlastně mě ta společnost bude přijímat a nebude na mě útočit.“ Z čeho všeho problémy s přijetím svého vzhledu podle Matouše mezi gayi vyvěrají? Jak se vypořádává s tzv. internalizovanou homofobií? A proč je třeba, aby se v reklamách a zábavním průmyslu objevovaly různé typy těl? Pusťte si nový RANT se Šimonem Holým. Matouš Sudík je zapálenej levičák, který už o kapitalismu a nerovnostech ve společnosti nechtěl jen číst, a tak se rozhodl ve 32 letech začít studovat sociologii na FF UK. K tomu na plnej úvazek pracuje pro velkej korporát, aby zaplatil nájem, jídlo pro kočičky a nějakou delší dovču, která ho zatím vždycky zachránila před vyhořením. Kromě toho se zajímá o americkou politiku, lidský práva a dokáže strávit celej víkend na gauči s Xboxem. #Perspectives