„Jsou to právě oběti sexualizovaného násilí, na které je kladen největší nárok, ať už se jedná o oznamování domácího či sexualizovaného násilí, nebo o celé procesy, včetně výslechů, dokládání důkazů u soudu nebo vystupování. Mě to vždycky strašně mrzí, když se s těmi příklady setkávám, protože se sama sebe musím kolikrát ptát, jestli bych jako oběť takového násilí měla vůbec odvahu procházet procesem s velmi nejistým výsledkem, který mě neustále retraumatizuje,“ říká novinářka Apolena Rychlíková.

Ačkoliv se podle Apoleny česká společnost za posledních pět let posunula v tom, jak vnímá domácí a sexualizované násilí, je před námi stále hodně práce. Jakým způsobem je postavení přeživších a obětí sexualizovaného násilí v systému upozaďováno? Proč je třeba, aby političky a politici věnovali tomuto tématu masivní i finanční podporu? A proč by se lidé neměli nad těmito tématy hádat? Dozvíte se v nové epizodě RANT Prostoru.

*Pokud jste se stali/y obětí domácího nebo sexualizovaného násilí, pomoc můžete najít například u organizací jako ProFem, Pod Svícnem nebo In Iustitia.

Apolena Rychlíková je režisérka, novinářka, autorka. Jedna z tváří nového publicistického webu Pagenotfound.cz, který se věnuje pomalé publicistice. Letos jste mohli vidět její dokument Hranice Evropy, ve kterém novinářka Saša Uhlová zkouší různé špatně placené práce v několika zemích a popisuje svoji zkušenost. Je spoluautorkou několika knih, například Věčná devadesátá, která byla nominovaná na Magnesiu Literu nebo knihy Piko o užívání pervitinu v Česku.

#Perspectives