„Myslím, že je dobrý vytvořit si vlastní jazyk pro tu celou událost. Mě třeba slovo potrat děsně iritovalo – jako kdyby mně to dítě vypadlo z kabelky, když jsem utíkala na tramvaj. Já jsem ho nikde nevytratila. Tam někde se něco ve mně stalo fyziologicky. Já se snažím říkat slovo ztráta,“ vysvětluje Tereza.

Jak se k nám chová naše nejbližší okolí, když zažíváme jedno z nejnáročnějších období v životě? A čemu musí čelit ženy po samovolném potratu ve zdravotnických zařízeních? Děkujeme Tereze, že v RANTu Prostoru otevřela tak důležité téma, které v České republice zakouší každá čtvrtá žena a jemuž se věnuje tak málo pozornosti.

Pokud sami/samy tímto náročným obdobím procházíte, zde můžete najít pomoc: www.ditevsrdci.cz, www.bylotu-nenitu.cz, www.prazdnakolebka.cz, www.tobit.cz.

Tereza Semotamová je překladatelka a spisovatelka píšící převážně prózu. Před nedávnem jí vyšel druhý román Radikální potřeby. Ten předchozí Ve skříni byl nominován na Magnesiu Literu 2019.

#potrat #zdravotnictvi#podcast#Perspectives