Podle Stehlíka už jsme v případě upálení mistra Jana Husa ztratili středověký kontext. Jak dodává "Jan Hus je v 21. století u nás spíše národním, než církevním symbolem." Potvrdil, že pro určitou skupinu lidí je hrdinou také Jan Žižka, ovšem "žádná historická postava není černobílá. Žižka byl pevně zakotven do své doby, měl starozákonní vidění světa a byl to geniální vůdce. V dějinách jde však vždy o to, jaké mu přiřadíme znaménko nebo roli."

Dnes sice ještě nedostaneme do učebnic události po roce 2000, ale už "v soudobých dějinách kriticky bádáme nad zažitým, kdy konfrontujeme paměť s historickými prameny". Na školách dostávají podle Stehlíka starší dějiny přednost a čím se dostáváme blíže k současnosti, tím se to stává konfrontačnější. 

Doba covidová se pro školy stala velkým nárazem. "Projevilo se, že tato společnost má na jedné straně spoustu úžasných lidí a na straně druhé ne vždy jí fungují systémy od státní správy až po další. Školství je obrovský problém, ve kterém se do budoucna projeví i otázky sociální", doplňuje Michal Stehlík.