„Můj tatínek byl operní zpěvák. Opera mě oslovila, když mi byly čtyři roky. Už od útlého věku mi bylo jasné, že chci jít ve šlépějích svého otce. Nejsem ale úplně typický vzorek,“ usmívá se operní pěvkyně Jana Sibera. „Neznám trému. Před premiérou mám však pocit, že se děje něco výjimečného. Na jeviště se těším. Vždycky, když na něj vylezu, nabíjí mě to,“ doplňuje. „Před představením se musím odpoledne vyspat. Když se vyspím, vše funguje. Jakmile cítím, že můj hlas je, kde má být, tak není důvod stresovat se,“ pokračuje ranní host Rádia ZET.