V nenápadném prostějovském domku žije se svou ženou nenápadný muž. Ovšem jeho um vracet duši starým hodinám nápadný je. Velmi. Ano, ty staré hodiny, které babičkám a prababičkám visí na stěně a nejdou, případně už jsou zaprášené kdesi na půdě, někdo umí opravit. O to víc pak mrzí, kolik takových starých hodin nenávratně zmizelo na skládkách či v popelnicích, aby byly nahrazeny plastovými hodinami na baterie.

Jak se to přihodí, že se muž krátce před penzí vyučí hodinářem? Kolik nefunkčních hodin u něj právě čeká na to, až zase budou tikat? Jaké jsou nejčastější chyby nadšených kutilů, kteří se domnívají, že staré hodiny zprovozní? Opravoval Radomír Uher nějaké výjimečné hodiny, které se jen tak nevidí? A protože opravuje i náramkové hodinky, zeptáme se ho, proč stojí některé tři stovky a jiné tři sta tisíc. Čas přece ukazují stejně, tak v čem jsou rozdílné?