Filmová hranice mezi nebem a peklem letos nebyla ani zdaleka tak tenká, jak napovídá tajemné slovo sirat. Naopak, film byl vzkříšen ve své zašlé tělesné slávě. Ať už v podivuhodných labyrintech čínské fantazie, v klaustrofobických koridorech stalinských kriminálů nebo v děsivé nekonečnosti nelítostné marocké pouště. Kinematografie nás učila křehce snít o dávno zrušených vlacích a napjatě očekávat nový rok, který možná nepřijde. Hříšníci z Čelistí tu ale budou navždy s vámi!