„Nemocný muž Evropy“, „zadrhnutá ekonomika“, „země na křižovatce“. Tato i další podobně nelichotivá hodnocení zaznívala pravidelně v posledních měsících na konto České republiky. Opravdu jsme na tom tak špatně? A kdy bude líp?

Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek.

Zbrzdit prohlubující se zadlužování státu si stanovila pětikoalice jako jeden z hlavních cílů svého čtyřletého vládního období. Jak se jí to v poločase vlády zatím daří? Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že minimálně pro letošek se plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun skutečně dodržet podaří (deficit pro rok 2023 zároveň počítá s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun).

Podle ekonoma Davida Marka je dobře, že pro ozdravení veřejných financí tato vláda něco skutečně podniká. Na brzdu ale kabinet dupnul pozdě. „To jsou šílená čísla, ale opravdu šílená. Já chápu, že do velké míry je to dědictví předchozí vlády, do jisté míry je to daň za priority, které se musí platit, ať je to obrana, nebo školství. Nicméně ztrácíme čas. Fiskální balíček mohl být připraven ideálně o rok dříve. Proto by i ten rozpočtový schodek, o kterém se bavíme na konci letošního roku, nemusel být 295 (miliard korun, pozn. red.), mohl být 195.“

Vládní ozdravný balíček, který začne platit od ledna a podle ministerstva financí by měl v příštích dvou letech snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard, mohl být podle poradce prezidenta také mnohem tvrdší. „Při vysokých nerovnováhách ve fiskální politice je asi občas nutné i za cenu recese přijmout poměrně drastická opatření, abyste se dostali do kondice,“ prohlásil Marek. „Abychom docílili to, co je hlavní, abychom stabilizovali veřejné finance, tak to naplněno nebude. A schází ale opravdu málo.“

Marek mimo jiné také ostře zkritizoval nedávno ohlášený plán vlády dát energeticky náročným firmám na pomoc s cenami energií 3,5 miliardy korun: „Nejen v Česku, ale i v celé řadě dalších evropských zemí energeticky náročná odvětví nemají budoucnost. Tyto, když to řeknu drsně, dinosaury průmyslu prostě dlouhodobě vykrmovat nemůžeme, protože to krmivo by bylo lepší využít efektivněji v ekonomice někde jinde.“

Ministr financí před diváky slíbil, že jeho vláda v následujících dvou letech udělá všechno pro to, aby své kroky lidem lépe vysvětlila a u voličů v příštích volbách obstála. Úsporná opatření podle něj kabinet udělat musel. (Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou si můžete pustit zde.)

Lehce optimistický byl i David Marek, který očekává, že minimálně příští rok přinese firmám i domácnostem jistou úlevu: „Z krátkodobého pohledu bude naprosto zásadní, že nám v brzké době přestane klesat reálná mzda a že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a že si oddechneme, že se nám ta naše reálná životní úroveň začne opět pomaličku zase zvyšovat.“

Měla by vláda v současné ekonomické situaci raději finančně podporovat velké firmy, zatímco třeba požadavky škol nevyslyšela? A jak se kabinetu daří slibované škrty v dotacích, nebo změny penzijního systému?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)