Ceny ropy dál rostou. Nekončící konflikt na Blízkém východě by tak kromě cen na čerpacích stanicích brzy mohl dopadnut i na růst české ekonomiky. Jak se osvědčuje vládní regulace cen pohonných hmot?

Hostem Ptám se já byl poradce ministryně financí, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE Milan Bednář.

Cena ropy Brent se dnes vyšplhala na nové čtyřleté maximum. Od začátku letošního roku se více než zdvojnásobila v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. Vyhlídky na ukončení konfliktu nebo znovuotevření průlivu podle analytiků stále zůstávají mizivé.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už v pondělí oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou v Česku pokračovat i v květnu. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Vláda také upraví systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu. Opatření vyjde stát podle ministryně zhruba na miliardu korun měsíčně.

Opozice prodloužení některých regulací kritizuje, podle ní narušují trh. Podle Schillerové má ale opatření pozitivní dopad na ceny dopravy a v důsledku toho i na celkovou inflaci.

Podle poradce ministryně financí, ekonoma Milana Bednáře je potřeba počítat se zhoršováním vývoje ekonomiky: „Čím déle to trvá, tak ten prvotní šok do pohonných hmot, to jsou přímé dopady, se pak promítne do všeho ostatního. Protože na ropě je závislé všechno. Ale nevypadá to tak, že bychom se měli dostat do situace jako v roce 2022 a 2023, kdy jsme měli dvoucifernou inflaci. Nejhorší scénáře, alespoň třeba podle ministerstva financí, by znamenaly, že by tento rok inflace byla třeba kolem čtyř procent. Což ještě není totální katastrofa.“

Bednář v Ptám se já komentoval také přípravu rozpočtu a to, jak může vláda snižovat vysoké schodky. Odmítl přitom kritiku Národní rozpočtové rady, která varovala před plánem vlády rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle šéfa rady Mojmíra Hampla tento krok vejde do dějin fiskální politiky.

„Nevím, proč by to mělo vstupovat do dějin, to už mělo vstoupit do dějin za minulého období. Minulá vláda předpokládala, že tempo konsolidace by mělo být, s prominutím, tak brutální, že je to absolutně nereálné,“ reagoval poradce ministryně financí a dodal:

„Chytří ekonomové řeknou: ‚Nedejte sociální dávky, seškrtejte důchody a všechno,“ pak by to šlo udělat. Ale z hlediska fungování státu by to byl takový zásek. Minulá vláda, a to je můj názor, řekla: ‚Podívejte se, my šetříme. Takhle bychom to zesekali. Ale už jdeme pryč.‘ A další vládě v podstatě dali takovou minu, takovou bombu."

Jaký dopad na rozpočet by mělo zpomalení ekonomiky? A mohla by si pak vláda dovolit plnit své předvolební sliby?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.