Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.

S Robertem Nerudou jsme se ve studiu viděli poprvé v životě, ale je jedním z těch lidí, které když znáte dlouho ze sociálních sítí, tak máte pocit, že je znáte i osobně. Pracuje jako advokát, je partner kanceláře Havel & Partners, a živí se oborem, který zní jako nejnudnější věc pod sluncem: soutěžním právem. Antimonopolním, kartelovým, jak chcete. Jenže je to obor, kde se rozdávají miliardové pokuty a kde musíte rozumět jednou tomu, jak fungují sítě 5G, pak se stát odborníkem na potravinářství, a jindy zase hledáte znalosti například z ocelářství. Sám Neruda říká, že soutěžní právník vlastně nepotřebuje znát zákon – ten je stejně nesrozumitelný. Potřebuje umět argumentovat.

Deset let dělal pro stát, z toho osm na brněnském antimonopolním úřadu. Ve dvaatřiceti pak úřad na pár měsíců sám vedl, zrovna když Česko předsedalo Evropské unii, a na Špilberku přednášel o soutěžní politice svým protějškům ze zahraničí, kteří však všichni byli tak o dvacet třicet let starší než on. V roce 2020 se do čela úřadu hlásil znovu, a byť na to už měl věk, tak Babišova vláda vybrala někoho jiného. Když mu to zavolali, tak se mu napůl ulevilo a napůl ho to naštvalo. Proč, to si poslechněte.

A pak je tu samozřejmě téma, kvůli kterému ho zná i ten, kdo o zneužívání dominantního postavení na trhu neví vůbec nic. Jeho žena Danuše kandidovala na prezidentku. Robert Neruda popisuje, jak málem spadl z kola, když mu to oznámila. Jak se ho novináři ptali hlavně na ego. Jak chtěl prosadit finský model, kdy manžel prezidentky nemusí pověsit práci na hřebík, a jak to veřejnost nevzala. A proč momentky, které po prohraném prvním kole prezidentské volby pořídil Tomki Němec, jsou nejintimnější rodinné fotky, které mají.

Řeč nevyhnutelně byla i o Brně. O sedmidenním závodě na kole přes Alpy. O paní, která mu na Instagramu napsala něco sprostého o jeho ženě, a dnes mu lajkuje fotografie z cyklistických závodů. A o čtenářském klubu, do kterého se v osmačtyřiceti přihlásil, aby konečně dohnal Salingera a Kerouaca.

Samozřejmě jsme mluvili i o AI. Co si o ní Robert Neruda myslí a čeho se v souvislosti s ní obává ve své profesi, za chvíli uslyšíte. Já jen připomenu, že v září pokračují workshopy, které děláme se Sentou o tom, že nejdůležitější dnes není umět AI používat. To je snadné a zvládne to asi každý. Ale nejdůležitější je vědět, k čemu ji používat a k čemu naopak ne. To je dovednost, která se nedá snadno vyčíst ani naučit. Ale my vás o ní aspoň na našich woprkshopech naučíme přemýšlet.

Vše najdete na našem webu inspiruj tečka se. A teď už vám přeju příjemný poslech rozhovoru s Robertem Nerudou.