Dnešní díl věnujeme fenoménu, se kterým se potkáváme každý den. Vědomě i nevědomě: VYHÝBÁNÍ. Podíváme na to, proč máme tak silnou tendenci některým věcem utíkat z cesty. Co nás k tomu vede? Jakou roli v tom hraje naše minulost, naše evoluce a jaké hlubší psychologické mechanismy se nám při tom zapojují? Otevřeme téma schematerapie, konkrétně tzv. odtažitého obránce, jednoho z typických režimů, do kterého přepínáme, když je toho na nás moc nebo když nás bolí to, co nechceme cítit. Probereme, kde jsme se tento způsob fungování naučili, proč nám tehdy pomáhal … a proč nám dnes často komplikuje vztahy, práci i vlastní pocit hodnoty. Zamyslíme se také nad tím, co je pod povrchem návyků a chování, o kterých se nemluví lehce: závislostí, promiskuity, kompulzivního sledování pornografie a dalších forem útěku. Čemu se vlastně vyhýbáme? Před čím utíkáme? A proč se tato strategie, byť nám někdy krátkodobě uleví, dlouhodobě obrací proti nám? Připravte se na upřímnou, otevřenou a občas možná nepříjemnou, ale důležitou epizodu. Protože to, čemu se vyhýbáme nejvíc, je často přesně to, co nejvíc potřebujeme pochopit.