Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila politická policie? Německo otevřelo archivy Stasi, Československo přijalo lustrační zákon, Polsko zvolilo jinou cestu, Slovensko se od českého přístupu postupně odchýlilo a v Rumunsku se otevírání archivů dlouho odkládalo. Maďarsko se k rozsáhlému zveřejnění dokumentů odhodlává naplno až nyní, více než 35 let po pádu režimu. Jak se tedy naši sousedé vyrovnali s dědictvím svých StB – a co jejich rozdílné cesty vypovídají o prvních desetiletích demokracie?