Jaké konkrétní změny přináší konsolidační balíček pro fyzické i právnické osoby, například v oblastech daní z příjmů, sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění nebo DPH, pohovoří hosté podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s Newstream.cz. V červnu 2023 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů; pro nějž se vžilo zjednodušené označení „konsolidační balíček“. Jedná se o rozsáhlou novelu více než šesti desítek předpisů, zejména spadajících do oblasti daní a veřejnoprávního pojištění, jejíž hlavním cílem je konsolidace veřejných financí a snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu.Konsolidační balíček byl během podzimu přijat Parlamentem. Dnes novelu, která má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu, podepsal prezident republiky Petr Pavel.Většina změn proto nabyde účinnosti již od 1. ledna 2024, tedy za několik týdnů. O tom, jaké konkrétní změny balíček přináší pro fyzické i právnické osoby, příkladem v oblastech daní z příjmů, sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění nebo DPH, pohovoří hosté Martina Frolíka, daňoví poradci AK PRK Partners Jan Bürger a Martin Švalbach.Na rozhovor s hostem tradičně naváže Kristýna Faltýnková s přehledem posledních legislativních a judikaturních novinek. Nastíní, co přinese mimo jiné návrh novely zákona o znalcích, návrh rozsáhlé novely zákona o zdravotních službách, návrh novely zákona o základních registrech či návrh novely zákona o myslivosti.Z judikatury shrne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (č. j. 4 As 327/2021-82), které se týká povinnosti zřídit místa zpětného odběru elektrozařízení. Dále rozebere plenární nález Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 23/22), jenž se týká návrhu skupiny senátorů na zrušení části cenového rozhodnutí ERÚ o stanovení zeleného bonusu pro některé solární elektrárny. Dále představí nález Ústavního soudu (sp. zn. Il. ÚS 2225/23), ve kterém Ústavní soud připomíná, že je třeba vždy zjistit názor dítěte ve věku blízkém dospělosti a ústavní výchovu nelze v žádném případě chápat jako formu trestu, kterou si rodiče vyžádají.