Proč musí podnikatelé zbystřit kvůli nové evropské regulaci obalů a co v praxi znamená zákaz „vození vzduchu“ v zásilkách? Jak se změní pravidla pro e-shopy, výrobce či gastro provozy a proč už nebude možné uvádět vágní „zelená“ tvrzení bez tvrdých dat a studií? Jaké zásadní povinnosti dopadnou na dodavatelské řetězce a proč by firmy měly revidovat své dodavatelské smlouvy bez odkladu? O dopadech nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), třídách recyklovatelnosti i praktických krocích pro bezpečný compliance management diskutují v nejnovějším dílu podcastu Právo k Ranní KávěMgr. Martina Javorová a Mgr. Robert Reiss z advokátní kanceláře PRK Partners.

V úvodní části podcastu se věnují celkovému kontextu a motivaci přijetí evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které reaguje na enormní množství odpadu v Evropské unii – v průměru až 180 kilogramů na obyvatele ročně. Diskutující přibližují přechod k cirkulární ekonomice, posílení principů znovupoužitelnosti i harmonizaci pravidel napříč celým vnitřním trhem EU. Pozornost věnují také tomu, jak přímo účinné unijní nařízení ovlivní vnitrostátní legislativu, včetně potřeby adaptace předpisů, jako je zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech či zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Na modelovém příkladu distribuce kávy detailně rozebírají jednotlivé role v životním cyklu obalu (dodavatel, výrobce, přepravce/dovozce a distributor) a vysvětlují koncept rozšířené odpovědnosti výrobce (producer).

Druhá část debaty nabízí detailní pohled na konkrétní procesní a technické novinky, které nová úprava přináší do každodenní praxe. Detailně rozebírají pravidlo maximálně 50 % prázdného prostoru v přepravních obalech platné od roku 2030, zavedení pěti tříd recyklovatelnosti (třídy A až E) směřující k postupnému vytlačení nerecyklovatelných kompozitních materiálů z trhu i zákaz používání nebezpečných „věčných chemikálií“ (PFAS). Významná část diskuse se soustředí na sektor stravování a pohostinství (Horeca), kde vznikne povinnost umožnit odběr jídla do vlastních nádob zákazníků a následně i povinnost nabízet vratné zálohované obaly. Stranou nezůstává ani regulace marketingu a boj proti greenwashingu v návaznosti na směrnici Green Claims – ekologická tvrzení o obalech musí být striktně doložitelná technickou dokumentací a konkrétními měřitelnými studiemi, nikoliv pouhými nepřípustnými kompenzacemi typu výsadby stromů (offsety).

Závěr diskuse patří praktickému návodu pro podnikatele a nutnosti přenastavení smluvních vztahů s dodavateli. Robert Reiss upozorňuje, že klíčem k úspěšné obraně při kontrolách ze strany České obchodní inspekce či České inspekce životního prostředí je precizní smluvní dokumentace. Smlouvy s dodavateli obalů musí obsahovat záruky souladu s PPWR, povinnost předávat technické specifikace materiálů, mechanismus oznamování změn (change management), právo odběratele na provádění auditů a testování vzorků i povinnost dodavatele archivovat dokumentaci po dobu 5 až 10 let. Pro firmy je proto zásadní nečekat na poslední chvíli a provést komplexní audit veškerých používaných obalů i své pozice v dodavatelském řetězci co nejdříve.

Podcast Právo k Ranní Kávě naleznete také na legalweb.cz.