Co má společného takový Oregon Trail s cestou ze žďárského Klafaru k Mamlasovi? Na první pohled nic moc, ale v hlubším smyslu hodně.  Ta dnešní polní cesta nebo spíš skoro pěšina za Žďárem byla zřejmě už ve středověku jedním z "vláken"  Libické stezky. Jak uslyšíte v dokumentu, který jsem natočil pro pořad Historie Plus, ony ty historické stezky (Haberská, Jantarová, Trstenická atd.) byly podle nových průzkumů spíš takovými "svazky" stezek, které se rozcházely a zase scházely. Lidé si v terénu prostě hledali optimální trasu podle toho, jestli šli pěšky, jeli koňmo nebo i s povozem. Místy takové svazky procházely koridorem širokým i několik kilometrů, většinou ale okolo půl kilometru.

No a přesně tak si vybírali optimální trasy i lidé cestující v 19. století na severozápad dnešních USA po stezce zvané Oregon Trail. Nebo na jihozápad po Santa Fé Trail. Ale ono to podle všeho platilo i třeba o Hedvábné stezce. Až na místa, jako byly brody přes vodní toky, průsmyky a jiné průchody obtížným terénem, se tak stezky poutníků rozcházely a scházely od nepaměti až do doby, než se začaly budovat zpevněné cesty. V případě českého území tedy císařské silnice v 18. století. V Americe si na to museli počkat o dost déle. To když se začaly budovat federální silnice jako Route 66 a potom v 50. letech 20. století síť mezistátních dálnic "interstate".

V tomhle podcastu uslyšíte o historii těch českých, moravských a slezských stezek. Na těch amerických musím ještě zapracovat :-)