S cestováním máme na nějakou dobu utrum. Chápu, že je to velké části spoluobčanů jedno. Ale patřím k těm lidem, kteří tím dost trpí. Nejde jen o to, že jsem měl letos strávit pracovně asi 3 měsíce v Americe a tedy už teď přicházím o výdělek. Dochází mi, že od roku 1996, kdy jsem dostal práci pro UNESCO v Paříži jsem na cestách v mysli tak nějak pořád. A přijde mi nenormální, že se nedá svobodně cestovat. A tak mne napadlo, jak se s tím vypořádávají cestovky, pro které je touha lidí po poznávání cizích zemí živobytím. Samozřejmě, jako v každém jiném oboru, jsou cestovky a cestovky. Některé jsou dobré, vynalézavé, jiné nemusejí být až tak spolehlivé a nabízet opravdu zajímavé zážitky. Já jsem mluvil se zástupci té první skupiny a natočil s nimi pro Český rozhlas Plus pořad Zaostřeno – a tady je.