K téhle epizodě Poutníka mě možná trochu překvapivě inspirovaly debaty o pomnících v Evropě. Ukazují, jak černobíle a zjednodušeně chápeme na obou stranách Atlantiku historii a její význačné osobnosti. Desítky let nám nějaký pomník nebo osobnost nevadí, pak se dozvíme nějaké nové souvislosti, nebo je spíš někdo připomene a pomníky se začnou hanobit strhávat nebo aspoň stěhovat. A jestliže takhle zjednodušeně chápeme historii vlastního národa, jak zjednodušený můžeme mít pohled na historii a kulturu národů vzdálených? Jako jsou třeba američtí indiáni…