Povídali jsme si o komiksech, knihách, hrách, vyžírání chlebníků na conech, ale také a hlavně o tom, jaké hry nám jdou k duhu.

Znamená to neustále se vracet. Ať už ke starým hrám, knihám, komiksům nebo nápadům. Znamená to zkoumat současnost s nástroji naostřenými minulostí, užívat si popkulturu dneška až na dřeň. Takové je povídání s Jirkou Pavlovským, člověkem, který se kromě naftařského kabátu (nebo co to nosí) zapsal do naší paměti jako vydavatel komiksů Crew (a spolumajitel stejnojmenného vydavatelství), spisovatel a recenzent nespočetného množství videoher a držitel literárních cen. Jak nezapomínají zmínit jeho životopisci, patří do generace Jiřího Kulhánka a Štěpána Kopřivy a stejně jako s nimi se s jeho jménem setkáváme již od divokých devadesátek. A protože uplynula spousta času, je tohle povídání už vyklidněné.

Nazdar, tady je Pavel. Poprvé si Jirku pamatuji někdy roku 1997, kdy na Draconu v Brně … No, nebudeme zabíhat do podrobností. Ostatně, komu z vás se něco podobného nestalo? Tak vidíte! Navíc nevím, jestli to bylo roku 97, jestli to byl Dracon a ani, jestli šlo o Brno. Jirkovy texty o knihách, hrách anebo prostě jen tak texty jsem hltal. Z scifistického podhoubí došel k vydávání komiksů a já si ho opět pamatuji někdy kolem roku 2003, kdy jsem mu začal odpovědně svojí produkcí kazit scénáře k Level TV. Bylo to celkem namáhavé. Budiž mu k dobru přičteno, že mě jen proklínal, ale nikdy fyzicky nemučil.

Podívejte se na https://www.retronation.cz na další skvělé výlety do herního retra!