Druhý díl série Paměťové naděje a krize nás zavede do éry, kdy počítačová paměť nebyla anonymním křemíkovým čipem, ale fascinujícím kusem jemné mechaniky, drátů a fyziky.

Michal Rybka mapuje vývoj feritových pamětí (magnetic core memory), které v 50. až 70. letech držely data díky magnetické hysterezi a staly se základem výpočetního programu Apollo. Dozvíte se, jak fungovala adresace v 2D mřížkách, proč bylo čtení z feritových jader destruktivní a muselo být okamžitě následováno opětným zápisem, a jak vznikala unikátní core rope memory – pevná paměť pro palubní počítač AGC, do níž se programový kód pro přistání na Měsíci doslova ručně zašíval pomocí speciálních jehel.

Druhá část dílu sleduje dramatický nástup polovodičových pamětí – od statických SRAM obvodů až po revoluční objev Roberta Dennarda z IBM, který v roce 1966 navrhl jednotranzistorovou buňku DRAM (1T1C). Wolf vysvětluje, proč tyto mikroskopické kondenzátory vyžadují neustálé obnovování (refresh) každých několik milisekund, jak asynchronní paměti nahradila SDRAM a DDR architektura a proč u legendárních osmibitů jako ZX Spectrum či Commodore 64 najdete u paměťových čipů ikonické 100nF odrušovací kondenzátory. Nechybí ani přehled exponenciálního růstu paměťových kapacit od 128 bytů v konzoli Atari VCS až po dnešní vícekanálové DDR5 moduly.

Pořad najdete na všech běžných platformách a s předstihem na patreon.com/retronation.cz.

Podcasty a další obsah ⁠⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠od komunity na ⁠⁠Patreonu⁠⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠⁠retronationrulez@gmail.com⁠⁠⁠.