Filozof Karl Popper ve svém slavném díle Otevřená společnost a její nepřátelé označil filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela za nepřítele svobody, který šířil "fašistickou břečku". Jiní filozofové naopak vidí Hegela jako myslitele svobody. Lze ale vůbec propojit něco tak zdánlivě odlišného, jako je individuální svoboda a stát, a může být Hegel dnes v řešení tohoto problému v něčem inspirací? Olga Navrátilová, působící na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, se k Hegelově myšlení dostala přes práva a teologii. Zajímala ji jeho politická filozofie, tedy napětí mezi státem a svobodou jedince, které Olga zkoumá i ve své disertaci. Na rozdíl od myslitelů Johna Locka nebo Thomase Hobbese podle ní Hegel uvažuje o systému společnosti a státu jinak. Lidé pro něj nejsou už na začátku hotoví, aby jako takoví uzavřeli společenskou smlouvu, ale stávají se sami sebou až v rodině, občanské společnosti a státu. Realizovat se v rodině, práci a v politické aktivitě, to jsou tři roviny, které se nám i díky státu otevírají a v nichž se realizujeme jako lidé. Ještě silněji: tady se teprve stáváme lidmi.