Ruský útok na Ukrajinu lze kromě snahy o devastaci a podrobení sousední země vnímat i jako součást dlouhodobého úsilí o rozvrácení mezinárodní uspořádání v podobě, ve které jej známe od počátku 90. let. Již před ruskou agresí začalo na mezinárodním poli docházet k postupné proměně poměru sil. Spojené státy americké v posledních dekádách ztrácí svou pozici jediného dominantního hráče mezinárodních vztahů. Naproti tomu vliv Číny ve spojitosti s jejím hospodářským rozmachem posledních dekád stoupá. Dalším aspirantem na pozici klíčového hráče v budoucím globálním uspořádání je též Evropská unie. Ta již v některých oblastech, jako je kupříkladu hospodářství, v současnosti zastává význačnou globální pozici. V oblasti bezpečnosti je však postavení unijní sedmadvacítky velmi diskutabilní. I když jsou státy EU z velké části součástí nejsilnější obranné aliance – NATO, jejich bezpečnost je do velké míry stále závislá na spolupráci a ochotě USA.
Dokáže si EU v nově formujícím multipolárním geopolitickém uspořádání vydobýt silnou pozici? Měly by se státy EU zaměřit na posilování vztahů v rámci NATO či posílit vlastní bezpečnost? Měla by EU být spíše mírotvorce, nebo by měla zastávat pozici silného geopolitického hráče? S jakými geopolitickými výzvami se bude EU muset potýkat?

Hosté:
- Alice Rezková, analytička Výzkumného centra, Asociace pro mezinárodní otázky
- Karel Svoboda, Katedra ruských a východoevropských studií, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
- Tomáš Weiss, zástupce ředitele pro vědu, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Moderátorka: Alexandra Ilková, projektová manažerka, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Debata byla vysílána 23. března 2022 online formou.