Hosté:

- Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR
- Lenka Fojtíková, prorektorka pro vnější vztahy, Vysoká škola PRIGO
- Vít Havelka, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Moderátorka: Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Záznam online debaty je z 3. listopadu 2021.

---

Evropský institucionální rok 2020-21 se kvůli koronavirové pandemii nesl zejména ve znamení rozsáhlých opatření. Napříč tomu však i v evropské politice došlo k zásadním událostem. Lídrům evropských zemí se podařilo najít kompromis týkající se finančních prostředků na období po roce 2020 a schválili dlouholetý rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec, na období 2021–2027. Rozpočtové debaty byly silně ovlivněny snahou o postcovidovou obnovu, v jejímž rámci EU schválila svůj doposud nejrozsáhlejší stimulační balíček Plán na podporu oživení Evropy – Next Generation EU. Česka republika, reprezentovaná vládou Andreje Babiše, byla při těchto jednáních poměrně úspěšná, velkou ztrátu však zaznamenala ve sporu o dodatečné vakcíny, neboť přišla o desetitisíce dávek. A právě společný nákup vakcín proti nemoci covid-19 byl jednou z nejdůležitějších událostí evropské politiky v minulém roce a měl vliv na poměry mezi členskými státy, fungující koalice zemí či nahlížení evropských občanů na výhody členství v EU a důležitost spolupráce v otázkách ochrany zdraví a zdravotnictví.

Jak lze hodnotit úspěšnost České republiky při vyjednáváních na evropské půdě v uplynulém roce? Ve kterých tématech se ČR nejvíce dařilo a kde naopak česká vláda selhávala? A měla vůbec Česká republika jasně definovanou českou EU politiku? Znamenala dohoda o rozpočtu či fondu Next Generation EU posun v procesu evropské integrace? Změnily se vztahy mezi dosavadními koalicemi zemí EU a jak případné změny ovlivnily spolupráci zemí V4? Jaké další události ovlivnily evropské fungování?