Večer je ticho, všechno je zařízené, nikdo nic nechce — a v hlavě se ozve otázka: proč tu vlastně jsem? Existenciální krize nepřichází za lidmi, kteří nemají z čeho žít. Přichází za těmi, kteří mají všechno, a přesto nevědí proč. V tomto dílu vysvětluji, čím se existenciální krize liší od existenční, proč ji tak často zažívají lidé, kteří „to dokázali", a proč u nich trvá tak dlouho. Odpověď má jeden obraz: brnění. Peníze, práce, chalupa nebo víno dokážou člověka před otázkou „proč" schovat ...