Je tu další vyprávění na pokračování a s ním příběh Elizy Barrowové, ženy, která to neměla v životě vůbec jednoduché a ostatní to pro změnu neměli jednoduché s ní. 🙂

Osmačtyřicetiletá slečna byla náladová, vztahovačná, urážlivá a s málokým dokázala vyjít. Disponovala však něčím, co jí i navzdory této komplikované povaze zajišťovalo přízeň druhých – peníze. Slečna Barrowová podědila po rodičích několik nemovitostí, tučné bankovní konto i cenné papíry. Ona sama však vnímala svou solventnost spíš jako prokletí a ve všech příbuzných a přátelích spatřovala hladové supy, kteří kolem ní krouží jen proto, aby se dostali k jejím penězům.

Když si však roku 1910 pronajala byt v ulici Tollington Park v severním Londýně, konečně nabyla pocitu, že nalezla to pravé útočiště mezi lidmi, kteří to s ní myslí dobře. Majitel domu pan Frederick Seddon byl jakožto oblastní manažer pojišťovny London and Manchester Assurance Company rovněž zámožný a rád se obklopoval stejně movitými lidmi. Jeho žena Margaret zase dokázala díky vrozeným diplomatickým schopnostem úctyhodně manévrovat ve vlnách nevyzpytatelných Eliziných nálad a rychle se stala její přítelkyní. Vše se zdálo být idylické, dokud slečna Barrowová 14. září roku 1911 náhle nezemřela...