Srdečně Vás zdravím u nového příběhu, který se odehrál během let 1902–1903 v hamburské čtvrti St. Pauli. V ulici Wilhelminenstraße č. 23 zde žili manželé Wieseovi. On, šestačtyřicetiletý kovář se specializací na výrobu kotlů, ona čtyřiačtyřicetiletá porodní asistentka. Rodina však v sousedství příliš dobrou pověst neměla. Z bytu se neustále ozývaly hádky, pláč a křik, v poslední době se navíc u dvěří Wieseových začaly místo gravidních žen objevovat až podezřele často ženy s malými dětmi. Elisabeth Wieseová se totiž po odchodu nevlastní dcery vrhla na dobročinnost a začala pomáhat svobodným matkám, které neměly nikoho, kdo by se postaral o jejich čerstvě narozené děti.

Její motivací však nebyla snaha pomoci bližnímu, nýbrž touha po penězích...