Médiím se říkávalo čtvrtý stav. Šlechta, duchovenstvo, měšťané a novináři. Anebo také sedmá velmoc, i to je stará metafora – z dob napoleonských válek, kdy média byla považována za sílu srovnatelnou s tehdejšími mocnostmi, jako byla Francie, Prusko či Británie. Ale pozor, média nikdy neměla být nositelem moci ve smyslu peněz a vlastního vlivu. Výlučná kategorie pramenila z opaku: nezávislá zpravodajská média jsou loajální nikoli k moci či politice, ale k veřejnosti, občanům.