Kdo se modlí lépe? Žáby, nebo rabíni? Co mají společeného papežská encyklika, žalm 148 a chasidé? Na tohle vám odpovíme v dnenším dílu Chasidských stories.

Když Magid z Meziriče, zemřel, jeho starší žáci se shromáždili, aby vzpomínali na svého učitele. Po chvilce ticha promluvil reb Šneur Zalman z Ljady: „Všichni víme, že náš rebbe každého rána za úsvitu odcházel z domu a procházel se podél rybníka, kde se shromažďovaly a skřehotaly žáby. Ví někdo z vás, proč to dělal?“ 

Chasidé se dívali jeden na druhého, ale nikdo nepromluvil. Reb Šneur Zalman pak sám odpověděl na svou otázku. „Ze svatých knih se dozvídáme, že když král David dopsal knihu Žalmů, zavolal k Bohu a řekl: ,Existuje snad nějaký tvor, který Ti zpívá více chval než já?‘ náhle před něj přiskákal žabák a řekl: ,Sice jsi král, ale i tak jsi velice domýšlivý! Já sám zpívám daleko více chval než ty a každá z mých písní obsahuje tři tisíce výkladů!“ Ano, dodal reb Šneur Zalman „Každá část stvoření, od nejmenší po největší, od neživé po živou, vnáší do tohoto světa určitou melodii a zpívá svým vlastním způsobem. I žába má svou vlastní píseň.“,

Toto byl důvod, proč náš rebbe chodil každé ráno k rybníku. Chodil se učit žabí píseň, aby se mohl s žábami modlit.“