Pochází z nejvlivnější barmské rodiny. Otce a legendárního generála si nepamatuje, protože byl zavražděn dva roky po jejím narození. Bratr se jí utopil v okrasném jezírku, když mu bylo osm let. Žila pak v Indii, Bhútánu, Japonsku, USA i britském Oxfordu, kde si na univerzitě našla manžela. V roce 1988 se jí život převrátil naruby. Vrátila se do Barmy, aby se starala o umírající matku, záhy se ale připojila k demonstracím za demokracii. Statečně vzdorovala vládnoucím vojákům, kteří ji dvě desítky let šikanovali a drželi v domácím vězení. Tehdy jí podporoval Václav Havel: navrhl ji na Nobelovu cenu, kterou dostala. Už na svobodě vyhrála volby a stala se faktickou vůdkyní země. Odmítla se ale zastat muslimů ze západu Barmy, které její vojáci bez rozpaků vraždili. V roce 2021 ji smetl převrat těch vojáků, které obhajovala. Podle svých synů je držena ve vězení a má vážné zdravotní problémy. Toto je příběh Su Ťij, generálské dcerky, která v těžké chvíli nedokázala překročit vlastní stín.