03:57
pred 2 dňami
Zlatý hřeb
Proč je vrchol večera právě „zlatým hřebem“? Původ tohoto spojení možná překvapí. Inspiroval ho skutečný zlatý hřeb zatlučený do americké železniční trati.
Okolo češtiny
Autor: Rádio Journal
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podcast Okolo češtiny je vložený na túto stránku z otvoreného informačného zdroja RSS. Všetky informácie, texty, predmety ochrany a ďalšie metadáta z informačného zdroja RSS sú majetkom autora podcastu a nie sú vlastníctvom prevádzkovateľa Podmaz, ktorý ani nevytvára ani nezodpovedá za ich obsah podcastov. Ak máš za to, že podcast porušuje práva iných osôb alebo pravidlá Podmaz, môžeš nahlásiť obsah. Ak je toto tvoj podcast a chceš získať kontrolu nad týmto profilom klikni sem.
Zoznam epizód (65 epizód)
03:57
03:10
15.09.2026
Nevěsta jako záhada pro etymology
Zatímco ženich se jednoduše žení, původ označení pro jeho nastávající zůstává i pro etymology tak trochu záhadou. Souvisí nevěsta se slovy vědět a zvěst, tedy s někým dosud neznámým? Anebo ve slově najdeme kořeny slov nový a vést – a nevěsta je vlastně „nově přivedená“ žena?
03:42
08.09.2026
Češi na Islandu
Český cestovatel na Islandu ochutnal koktejl z vína, piva, medoviny a mléka. Co dalšího tam v roce 1613 viděl? A jak vzniklo slovo gejzír? Více nám prozradí náš bohemista.
03:04
01.09.2026
Našel jsem hřiba aneb Češi milují houby a je to znát i v jazyce
Češi milují houby a je to znát i v jazyce. Bedle říkáme palazor, křemenáči janek a hřiby dokonce skloňujeme jako živé tvory. Proč? Téma pro našeho bohemistu.
03:16
25.08.2026
Vážený pane, vážená paní, vážení aneb jak je to s osloveními
Podíváme na oslovení v současné elektronické komunikaci. Proč může v e-mailu znít „Vážený pane“ až příliš odtažitě, zatímco „Dobrý den, paní doktorko“ působí přirozeněji? A proč na některé adresáty nevlídně zapůsobí i zdánlivě uctivé oslovení „Vážení“?
03:47
18.08.2026
Skandál je veřejné pohoršení nebo ostuda. Víte, že pochází z řeckého slova, které znamenalo past?
Dnešní skandál si způsobíme sami. Původně ale řecké „skandalon“ znamenalo past nebo léčku. Jak se z pasti stalo veřejné pohoršení? Více nám řekne náš bohemista.
03:35
11.08.2026
Vzdušné zámky
„Stavět vzdušné zámky“ znamená snít o nereálných plánech. Proč ale právě zámky? Vysvětlení v dalším jazykovém okénku nás zavede až ke svatému Augustinovi a do středověku.
03:30
04.08.2026
Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě
Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
03:24
28.07.2026
Na slovosledu záleží
Má čeština opravdu volný slovosled? Stačí přeskládat pár slov a věta dostane úplně jiný význam. Proč na pořadí slov záleží víc, než si myslíme?
03:03
21.07.2026
Jak se z křestního jména Oskar mohlo stát označení pro slunce?
Proč se na Moravě a ve Slezsku říká slunci Oskar? Vydejte se s naším bohemistou po stopách překvapivého výrazu i dalších lidových pojmenování, jako jsou slunko, zoncna nebo puchejř.
03:46
14.07.2026
Ty brďo, člobrdo
Proč se Franz Kafka smál slovu člobrda? A jak souvisí s Hurvínkem i se zvoláním ty brďo? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
03:40
07.07.2026
Nadávání v ženském a mužském rodě
Proč říkáme blbec i blbka, proč blázen nemá rod a jak vznikla i kuriozní volice? Peprnému tématu a tomu, jestli mají nadávky v češtině jmenný rod, se věnuje náš bohemista v jazykovém okénku.
03:55
30.06.2026
Proč někomu vadí věta „Rozdíl jde vidět“?
Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.
03:37
16.06.2026
Jak vznikla místní jména typu Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy
Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.
03:30
09.06.2026
Proč není mužským protějškem švadleny „švadlen“?
V dalším díle jazykového okénka se podíváme na otázku, která možná napadla i vás: Proč vlastně nemá švadlena svůj mužský protějšek? Existuje „švadlen“?
03:32
02.06.2026
Děti z Bullerbynu. Víte, jak se správně vyslovuje vesnice ze slavné knihy?
Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.
03:28
26.05.2026
Morka a morče
Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?
03:13
19.05.2026
Co přesně znamená „kafe na mlýnku“ a jak souvisí s tradičním „pivem na čepu“?
Z piva na čepu je kafe na mlýnku. Kavárenský boom přináší nové chutě, nové výrazy i nové významy slov v každodenní češtině. Více nám řekne náš bohemista.
04:11
12.05.2026
Status versus statut. Proč tato dvě podobná slova znamenají něco úplně jiného?
Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.
03:28
05.05.2026
Květen, měsíc lásky aneb láskyplná oslovení
Proč říkáme milované osobě brouku? A jak se z brouků, blech či slepic stala něžná oslovení? O lásce, hravosti i zvuku slov v češtině i jinde nám poví náš bohemista.
03:52
28.04.2026
Co mají společného fantazie, fantasmagorie a magor – a jak se z řeckého zjevení stala česká nadávka?
Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.
03:41
21.04.2026
To je terno aneb jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů
Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.
03:59
14.04.2026
Z neexistujícího jazyka koncert v češtině. Poslechněte si jazykové okénko o Mechanickém pomeranči
Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.
03:49
07.04.2026
Z ostudy kabát
Veřejná ostuda kdysi bolela víc než dnes. Jak vzniklo rčení – mít z ostudy kabát – a co znamenalo doopravdy? Více nám poví náš bohemista.
03:54
31.03.2026
Jak vzniklo rčení „dostat se tam jako Pilát do Kréda“?
Velikonoce si obvykle spojujeme s kraslicemi, pomlázkou a zajíčkem, ale v křesťanském příběhu těchto svátků hraje důležitou roli i někdo mnohem méně sympatický – římský úředník Pontius Pilát.