Výzkumnice z agentury NMS Tereza Friedrichová a volební sázkař Michal Sirový komentují situaci před volbami z pohledu výzkumů veřejného mínění i jejich limitů. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi a také proč tentokrát váhající voliči výsledkem zřejmě výrazně nezamíchají.

„Letošní volby v Česku jsou doopravdy extrémně specifické v tom, že ty preference jednotlivých stran se v těch volebních modelech vůbec, vůbec nemění,“ vysvětluje Sirový a doplňuje, že největší posuny v číslech nezpůsobily ani tak události v kampani, jako spíše samotné formování koalic a uskupení. Velká část nerozhodnutých voličů se totiž podle hostů rozhoduje mezi stranami uvnitř dvou hlavních bloků (vládního a opozičního), takže jejich finální volba sílu těchto bloků příliš neovlivní. Jejich vliv je tak již částečně promítnutý do volebních modelů. Očekávat se tak dají spíše přesuny hlasů v rámci jednotlivých bloků, například mezi stranami vládní koalice a Piráty.

Celkově tak podle obou hostů žádné velké drama čekat nemáme. Ani případný propad menších stran jako Motoristé nebo Stačilo! by na celkovém výsledku mnoho nezměnil. „I kdyby se do parlamentu nedostali ani Motoristé, ani Stačilo!, stejně by to současnému vládnímu bloku nestačilo k vítězství. Hnutí ANO má nějakých plus mínus 31 %, SPD má nějakých 12 %, dohromady 43 %. Vládní strany spolu s Piráty mají aktuálně 40 nebo 41 %,“ vypočítává Michal Sirový.

Jediné, co by mohlo mít ještě vliv na celkový výsledek, by byla nějaká masivní mobilizace voličů, ta je však málo pravděpodobná.