Klimatická politika se často ztrácí v detailech. Přitom jde o jeden z mála globálních problémů, který vyžaduje koordinaci stovek zemí. Ale také ochotu přiznat si, co je reálné a co jen politické přání.

V 54. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Míšou Filipovou o tom, co skutečně přináší klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Jak vypadá dnešní mapa největších emitentů, proč globální finance nestačí potřebám rozvojových zemí a kde naráží snaha zrychlit dekarbonizaci přes uhlíkové trhy.

Rozebíráme, proč jen desetina klimatických investic směřuje do rozvojových zemí, proč jejich potřeba do roku 2030 míří ke 2,4 bilionu dolarů ročně a proč nadace typu Tropical Forests Forever fungují jen tam, kde je jasné vlastnictví, kontrola a místní důvěra. Mluvíme o rizicích neokolonialismu, o tom, jak snadno se dá s uhlíkovými kredity podvádět a proč bez jejich zprůchodnění nepůjde naplnit ani evropské cíle.

Podíváme se i na dnešní klíčové hráče: Čínu, která je největším emitentem, ale zároveň světovým výrobcem solární a bateriové techniky. USA, kde federální politika kolísá, ale Kalifornie dekarbonizuje tempem srovnatelným s Evropou. A Evropskou unii, která i přes ambiciózní závazek –90 % emisí do roku 2040 naráží na limity konkurenceschopnosti a složité vyjednávání o cenách uhlíku.

V závěru se dostáváme k tomu podstatnému: proč globální emise stále rostou, ale současně jsme blízko okamžiku, kdy začnou klesat. A co rozhodne o tom, zda se svět přiblíží oteplení o 2,7 °C, nebo výrazně méně.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik