V 86. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Martinem Hanzlíkem, expertem na struktury firem a majetků, o tom, jak by Česko mohlo lépe využívat státní majetek a zapojit soukromý kapitál do financování infrastruktury.

Debata začíná u rozsahu majetku státu. Podle údajů zmiňovaných v epizodě dosahují státní aktiva přibližně osmi bilionů korun, dlouhodobá aktiva představují zhruba 5,8 bilionu a čistá hodnota majetku po odečtení závazků přesahuje dva biliony korun. Mirek s Martinem Hanzlíkem řeší, zda lze část tohoto majetku aktivovat tak, aby dál zůstával pod kontrolou státu a současně vytvářel kapitál pro nové investice.

Velká část dílu se věnuje infrastrukturním fondům. Martin Hanzlík vysvětluje, proč jsou dálnice, železnice, energetická infrastruktura, nemocnice nebo dostupné bydlení atraktivními aktivy pro penzijní a investiční fondy. Nabízejí dlouhodobý a relativně předvídatelný výnos, který odpovídá potřebám institucí spravujících úspory obyvatel. Česko přitom svůj rozvoj stále financuje hlavně prostřednictvím státního rozpočtu, daní a dalšího zadlužování.

Řeč je také o fondech kvalifikovaných investorů, PPP projektech, infrastrukturních dluhopisech a možnostech, jak propojit veřejné peníze se soukromým kapitálem. Martin Hanzlík připomíná evropský přístup, podle kterého by se prostředky určené na výnosové projekty neměly pouze jednorázově rozdělit formou dotací. Mohou vytvořit počáteční kapitál investičních struktur, které následně přitáhnou další peníze a budou financovat projekty opakovaně.

Důležitým tématem je příští evropské programové období. Mirek s Martinem Hanzlíkem probírají možnost vložit část evropských prostředků do dlouhodobých finančních nástrojů spravovaných například Národní rozvojovou bankou. Taková struktura by mohla financovat dálnice, vysokorychlostní železnice, energetiku nebo sociální infrastrukturu a současně vytvořit nabídku pro české penzijní a investiční fondy.

Dostane se i na aktivaci stávajícího majetku. Princip spočívá v oddělení provozu od investičního aktiva a využití budoucího peněžního toku. Stát by nemusel prodávat samotnou budovu, elektrárnu, dálnici nebo podnik. Investoři by získali podíl na příjmech, které dané aktivum vytváří, zatímco veřejný sektor by si ponechal kontrolu. Podobné struktury dnes běžně využívají soukromé fondy i jiné evropské státy.

Závěr míří k českým úsporám. Pokud domácí penzijní a investiční fondy nemají dostatek vhodných českých aktiv, peníze obyvatel odcházejí do zahraničních akcií a fondů a financují rozvoj jiných ekonomik. Martin Hanzlík vysvětluje, proč by kvalitní české infrastrukturní fondy mohly udržet větší část kapitálu doma, přilákat zahraniční investory a vytvořit dlouhodobý zdroj peněz pro modernizaci země.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik