Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.

Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost:

- Silnější primární péče a prevence ve firmách

- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)

- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)

- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu

- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.

Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.

Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:

- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)

- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď

- A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.

Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik