V 57. předvánočním Odemčenu bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou rok, který byl pro spoustu lidí pocitově těžký, ale v datech vychází překvapivě lépe, než jak se o něm často mluvilo. Nejde o „všechno je skvělé“, spíš o věcný součet toho, co se v nejdůležitějších veličinách stabilizovalo, co se zlepšilo a kde naopak zůstává napětí.

Začínáme u inflace. Po dvouciferných letech 2022 a 2023 je návrat ke zhruba dvěma a půl procentům velký úspěch, byť o něco výš, než je dvouprocentní cíl ČNB. Probíráme, proč se v ekonomice drží proinflační ohniska a proč by další rychlé „stlačení“ inflace už stálo citelný kus výkonu. Tady se taky vracíme k tomu, jak se letos ukázalo, že jarní prognózy růstu kolem 1,7 procenta byly příliš opatrné, zatímco realita vychází lépe.

Pak přichází trh práce a mzdy. Česko drží extrémně vysokou zaměstnanost a stále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Zároveň se letos výrazně zvedly nominální mzdy a reálné mzdy konečně rostou. Řešíme ale i odvrácenou stranu. Pro ČNB je tlak na mzdy důležitý faktor, který drží inflaci výš, než by chtěla. A zároveň se dál rozevírá nůžky mezi tím, kde lidí přebývá a kde chybí, v průmyslu je to jiné než ve službách, zdravotnictví nebo sociální péči.

Velký blok patří energetické bezpečnosti a odolnosti infrastruktury. Blackout je vždy špatná zpráva, ale je to i tvrdý test, po kterém má smysl udělat detailní pitvu příčin a hlavně připravit konkrétní opatření. V díle mluvíme o tom, co se má vyhodnocovat, proč je klíčové investovat do sítě a dispečerského řízení a proč takové investice mají přednost před „rychlými úsporami“ v rozpočtu.

Díváme se i ven. Trumpova celní politika a její chaotická dynamika ukázala, jak rychle se může změnit prostředí pro exportéry a jak důležité je hledat nové trhy a dohody. Připomínáme také, že geopolitika není jen abstrakce. Týká se obrany, bezpečnosti dodávek, ale i schopnosti Evropy dělat dlouhodobou hospodářskou politiku bez pocitu závislosti. V téhle souvislosti mluvíme i o Číně jako o systémové výzvě pro evropské a české firmy. Ne jako o jedné zprávě v médiích, ale jako o dlouhodobém tématu korporátní strategie, kde se rozhoduje o tom, v čem se s ní dá soutěžit a kde je rozumnější hledat jiné směry.

A do toho všeho vstupuje demografie. Ne jako okamžitá krize, ale jako jistota, která zužuje manévrovací prostor. V závěru se proto vracíme k tomu, co se vyplatí dělat bez ohledu na politické nálady. Investice do vzdělání, digitalizace, automatizace, produktivity a racionální a selektivní přístup k pracovní migraci. Ne ideologicky, ale podle toho, kde jsou skutečné mezery na trhu práce a jaký dopad to má na veřejné finance.

Poslechněte si předvánoční 57. díl Odemčeno. Je to bilance bez dojmových zkratek, opřená o čísla a o to, co se v ekonomice skutečně děje.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik