Marta Bystrovová, za svobodna Švagrová, se narodila 18. prosince 1947 manželům Bohumile a Emanuelovi Švagrovým. Rodina se záhy přestěhovala do Prahy, kde otec pracoval jako vedoucí technického zabezpečení nakladatelství Melantrich. Marta vyrůstala v ulicích a okolí Smíchova. Po maturitě v roce 1966 nastoupila jako elévka do deníku Svobodné slovo. V listu prožila ve středu kulturního i politického dění v kancelářích na Václavském náměstí dvacet pět let. Přispívala především do kulturní rubriky. V roce 1968, v nepřehledném období okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy, se podílela na reportážích a distribuci zvláštních vydání Svobodného slova. Politickým prověrkám v roce 1970 se vyhnula, byla se synem Ladislavem na mateřské. Manžel Vladimír Bystrov byl vyhozen z místa mluvčího studia Barrandov. Téhož roku Marta nadobro přerušila svá studia žurnalistiky. Školu totiž museli opustit všichni schopní a podnětní vyučující. Po mateřské nastoupila zpět do Svobodného slova. Kulturní témata a objevování nových talentovaných tváří se pro Martu dle jejích slov stalo smysluplnou, radostnou a přitom politicky nezávadnou reportérskou prací v okleštěných možnostech normalizační žurnalistiky. Podepsala petici Několik vět a 17. listopadu 1989 se spolu s celou redakcí zúčastnila protestu na pražském Albertově. S několika kolegy prosadila informaci o brutálním rozehnání demonstrace na Národní třídě a odmítavé stanovisko na titulní stranu pondělního vydání Svobodného slova a přes nesouhlas vedení začali přinášet nezávislé informace a reportáže o rozbíhajícím se sametovém převratu. V revolučním nadšení se náklad deníku vyšplhal až k půl milionu výtisků. Marta s kolegy hekticky pracovali a jejich kanceláře se staly jedním z center dění. V prosinci 1989 nastoupila na místo zástupce šéfredaktora. V deníku pracovala do roku 1991. Následně byla zaměstnaná v Lidových novinách, přijala nabídku na založení a tvorbu sobotní přílohy. Mezi léty 1995 až 1999 působila v časopisu Týden. V současnosti píše do kulturní rubriky Lidových novin.