Když se občas říká, že sportovci bojují za celý národ, bývá v tom jistá nadsázka. V roce 1969 to ale během hokejového mistrovství světa platilo doslova. Hokej se tehdy stal symbolem československého odboje proti sovětské okupaci.

Na jaře roku 1969 se mělo na počest výročí 60 let hokeje v Československu hrát mistrovství světa po 10 letech v Praze a vůbec poprvé v nedávno postavené Sportovní hale. Jenže za dané situace to pochopitelně nebylo možné. A tak se šampionát přesunul do Švédska.

„My jsme byli připravovaný na to a všichni jsme se těšili, že v Praze bude mistrovství světa, to bylo daný, proto se trénovalo, ale když sem vtrhli ty ruský blbci, přišlo od komunistů na (hokejový) svaz, že by tady z toho něco mohlo bejt, což bylo úplně jasný,“ vzpomíná tehdejší člen reprezentačního týmu a útočník pražské Sparty Jan „Gusta“ Havel, host čtvrté epizody podcastové série Nosiči ledu.

Dva zápasy proti sovětské sborné ve Stockholmu pak poskytly českloslovenskému výběru - a jeho prostřednictvím celému národu - v symbolické rovině vrátit okupantům políček. A oba skončily vítězstvím. Jaká byla tehdy v týmu atmosféra? Jak to bylo s různými formami protestu, který hokejisté pro utkání se Sověty přichystali? A jaké místo dva slavné hokejové pátky z jara 1969 mají v úspěšné kariéře sparťanského kanonýra, který s hokejem začínal na rybníce v Pašince u Kolína? To a mnohem víc se dozvíte v dnešním dílu podcastové série Nosiči ledu.