Jednou z klíčových technik, kterou jako profesionální kouč ve své práci využívám, je tzv. přerámování. Stejně jako můžeme například váš totožný portrét zasadit svým pozadím – rámem - do prostředí kvetoucí zahrady nebo doutnajícího spáleniště - a vytvořit tak velmi rozdílný dojem a jinou náladu, ve které váš obraz ostatní nakonec uvidí - můžeme v naší hlavě stejná fakta interpretovat naprosto odlišným způsobem. Co takhle známý pohled na sklenici s vodou: někdo ji vidí jako ještě z poloviny plnou, jiný už z poloviny vypitou. Tento pohled může mít zásadní vliv na to, jak vnímáme svět, co si myslíme, jak se zachováme. Dnes vás chci upozornit na odvrácenou stranu této techniky zvané framing. V hromadné komunikaci se totiž hojně používá k ovlivňování veřejného mínění. Vašeho myšlení. K ovlivňování toho, jak si vysvětlovat fakta kolem nás a co si myslet. A to vše bez toho, aniž bychom si tohoto ovlivňování byli vůbec vědomi. Prostě geniální. - Pro dnešní laboratorní demonstraci jsem potom pro vás vybral dva pohledy, opět ty nejviditelnější, tedy na dění kolem konfliktu mezi ruským medvědem a anglosaskou západní aliancí. Vybral jsem několik zarámování, které nabízí americký historik Timothy Snyder ve své úvaze „15 důvodů proč svět potřebuje ukrajinské vítězství“ a v kontrastu potom zarámování obrazu, který používá druhá strana propagandy pro získání svých spojenců. Věřím, že tyto příklady nabízí nejlepší způsob, jak zvýšit naši schopnost takový framing prohlédnout a nepoddat se mu.