Rozebíráme model Adama Kahaneho: moc jako schopnost prosadit věci a mobilizovat zdroje, láska jako napojení a vztah k lidem i situaci a spravedlnost jako podmínka, která drží celek pohromadě. Když některá z těchhle složek chybí, vznikají dost konkrétní problémy – moc bez lásky ničí vztahy, láska bez moci nic neposouvá a bez spravedlnosti se systém začne brzdit zevnitř.

Vzpomínáme na situace ze škol, práce i domácností: částečné úvazky, kde neodpovídá množství práce, nereálné nároky na lidi, nebo dlouhodobě nevyvážené rozdělení zátěže doma. Ukazujeme, proč v těchhle případech nepomůže jen empatie ani tlak na výkon, pokud se neřeší férovost. a všechny složky zkrátka nejsou v harmonii.