V poslední epizodě minisérie o truchlení se ohlížíme za rozhovory s Ivkou, Karlem a Alenou a povídáme si o tom, co pro nás ty příběhy propojuje a co jsme se z nich naučili. Co mají společného obřady Ke kořenům, Karlova Neradost a Alenino vysazení stromu?

Představujeme také náš vlastní protokol truchlení krok za krokem: od vytvoření bezpečného kontextu a přechodu do vnitřního prostoru, přes práci s pocity a potřebami, až po návrat do „tady a teď“. Mluvíme o tom, že truchlení není jednorázový emoční výlev, ale přechodový rituál, který pomáhá mozek i tělo sladit s novou realitou. Že kreativita na míru může být léčivá. A že někdy truchlíme ne samotnou ztrátu, ale symptomy, které vyplouvají na povrch.

A především: že truchlení nemusí být elegantní ani rychlé. Může být jen poctivé. A právě to je cesta, díky které se člověk dostane kousek dál.