Magi, ty jsi studovala na matematickém gymnáziu a pak jsi pokračovala na Filosofickou fakultu UK, kde jsi se věnovala historii. Jsi spíš analytický typ nebo vypravěčka příběhů? Já jsem trochu dva v jednom. Baví mě data a historie je vlastně také hodně o číslech. Za těmi čísly mě baví hledat příběhy a souvislosti, je to skládání puzzlíků. Navíc mi přijde, že se tyto dva obory navzájem dobře doplňují. Pracuje se s výzkumem v Česku na rozdíl od zahraničí jinak? Vnímáš ve světě nějaký trend? Já myslím, že v principu ne. Bohužel Čechy a Slovensko jsou tak malé trhy, že i přesto, že lokální brand manažeři nebo research direktoři by chtěli prozkoumat, jak se to dělá tady, ze zahraniční centrály dostanou přikázáno, aby se to udělalo tak, jak to funguje u nich. Což není moc šťastný postup. Ovlivnila pandemie nějakým způsobem marketingový výzkum? Ano i ne. V podstatě urychlila integraci trendů, které už nastoupily předtím. Třeba online výzkumy, panelové dotazování a technologické postupy jako AI a oční kamery. Dnes je to tak, že jsou projekty postavené jako kombinace metod a přístupů. Ty se hodně věnuješ měření médií. Většinou je to tak, že existují studie vždy pro jeden daný mediatyp. Ideální by však byla crossmediální metrika. Někdo by se musel pokusit udělat velký crossmediální výzkum nebo se vezmou data z jednotlivých mediatypů a dopočítají se překryvy. Co bys uvítala ty? Jak to dělají třeba jinde? Těch příkladů dobrých řešení ve světě moc není. Poměrně daleko jsou v této oblasti měření například Skandinávie nebo Nizozemí. V zásadě je to tak, že existuje hub, základní výzkum, který popisuje překryvy mediatypů. A na ten se pak párují velké mediální projekty. Zatím je nereálné, aby se dal udělat dostatečně reprezentativní, skutečně crossmediální výzkum na dostatečném počtu respondentů, který by popisoval úplně všechno od onlinu po deníky. Ale uvidíme, co nám budoucnost přinese.