To je motto, které se táhne mým rozhovorem s fyzioterapeutkou a celostní terapeutkou Mgr. Dagmar Moc Královou, Ph.D..

Všichni od ní očekávali, že se stane lékařkou. Měla stále samé jedničky, byla premiantkou. Srdce ji však vedlo k fyzioterapii.

V našem rozhovoru se často objevuje slovo dotek. Dáša říká, že pro ni je dotek slovo, pohled očima, prostě jakákoli komunikace. Podle ní by si měl terapeut všímat, jak kdo na dotek reaguje. Ne každému je dotek příjemný, někdo ho naopak vyžaduje.

Je vděčná, že může pracovat ve zdravotnickém zařízení, ale přitom dělat svou práci tak, jak ji cítí. Vnímá, že dělá určitý most. Most mezi klasickým a celostním přístupem.

Bavily jsme se i o návycích. Dáša svým pacientům radí, aby si do svého běžného dne vložili jen jednu malou věc a začali měnit věci postupně. Stačí minuta nebo pět, podle vašich možností. Klíčová je však pravidelnost. Dělat novou věc opravdu každý den.

Její kamarádi ortopedi, které má evidentně moc ráda, jí říkají: „Jooo, Ty jsi přes tu hlavu."

Ona však říká, že hlavou si vše strašně komplikujeme, takže to asi až tak nebude.

V rozhovoru říká: "Často k nám přijde impuls, ale do pěti sekund ho mozek překryje myšlením. Když máte spontánní nápad, okamžitě si ho zapište. Když si ho hned nezapíšete, přijdou pochybnosti. Stačí třeba do mobilu. Za 5 let z toho může vzejít úžasný projekt."

Tak vznikl i její projekt "Prožij pohyb".

Užijte si první díl našeho rozhovoru.

Lucie