Stačilo několik dnů a naše společnost se stala zázemím pro děti uprchlíků z nedaleké Ukrajiny. Situace, na kterou je třeba se připravit a pochopit ji. S jakými projevy se můžeme u dětí z válečné zóny setkat, s čím počítat a jak na ně (ne)reagovat? Co tyto děti prožívají? Co pro ně znamená například tzv. flashback (záblesk minulosti) a jak se na dětech podepisuje? Naše standardizované očekávání a požadavky na chování dětí začne narážet na realitu. Nyní je důležité přijmout jejich potřebu vyplavení stresu, emocí, nepotlačovat je. Ve společnosti někdy slyšíme, že se děti chovají nemístně, neposlouchají - ano, je to nyní v pořádku! Jak a proč se nyní k dětem uprchlíků chovat jinak a proč se ony mohou chovat jinak? Důležitým prvkem je a bude škola. Pro pedagogy se naskýtá ideální příležitost, jak do osnov citlivě začlenit střet s reálným životem. Nepřenosné. A co si vzít my dospělí? Je čas přijmout fakt, že probíhá proměna společnosti, která započala již před 2lety a pokračuje nyní nedalekou válkou. Co proměna přináší a přinese? Mimo jiné, že děti nám mohou být ukazatelem. Je toho před námi hodně, tak pojďme na to.

HOST: MUDr. Peter Pöthe, dětský psychiatr a psychoterapeut. Zabývá se psychoanalýzou dětí a dospělých, poradenstvím a psychoterapií.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Podporujte Linku bezpečí.