Hosty podcastu Petra Viziny jsou fotografka Hana Hamplová a kurátor Jakub Král. Mluví o tom, jak bylo konceptuální a performativní umění za komunismu nebezpečné. "Estébáci měli tendenci být ostřejší," říká Hamplová. Galerie hlavního města Prahy vystavuje přírůstky ve svých sbírkách. V Domě fotografie je do konce února k vidění výběr z kolekcí československého konceptuálního, performativního a akčního umění 60. a 70. let minulého století. Černobílé snímky zachycují, co se náhodným svědkům mohlo jevit divné, nepochopitelné, možná bláznivé. "Nemohu říct, že bych se u těch akcí bavila, většinou jsem se prostě jen snažila, aby byl záběr ostrý," vzpomíná sedmdesátiletá fotografka Hana Hamplová. "Pamatuji, že akce často směřovaly spíš k provokaci než legraci. Když se potom poměry uvolnily, vznikla mezi uměleckými skupinami averze, protože každý měl pocit, že byl jednička, která tu něco dělala."