Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, o mostu mezi Východem a Západem, o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem i o nejbližším zrcadle Česka. Skoro sedmdesát let se Slováci snažili na Češích vymoci vlastně jediné: soužití podle zásady rovný s rovným, myslí si Pavel Kosatík. Že se naplnění svých neskrývaných i latentních představ nedočkali, skončilo na Nový rok 1993 rozdělením Československa na dva samostatné státy. "Nešel jsem po nových objevech. Četl jsem staré knihy a napadaly mě jiné věci, než byly v těch knihách napsány," přibližuje Kosatík vznik svého Slovenského století. Český spisovatel v něm prostřednictvím výrazných postav portrétuje slovenské dějiny a snaží se porozumět i své vlastní předpojatosti. "V roce 1992 jsem se mýlil stejně jako velká část české strany," vzpomíná na rozlučku dvou nejbližších národů. "Připadalo mi, že oni jsou těmi iracionálními pachateli rozpadu, že to s nimi nejde dál."