Sedmnáct povídek tvoří prozaický debut osmatřicetiletého Vratislava Kadlece, který pod názvem Hranice lesa nedávno vydalo nakladatelství Argo. Často v pitoreskním detailu zachycuje chvíle, jimiž se pochlubí málokdo – pocit nejistoty, namyšlenost intelektuálů, křivdy zažrané pod kůží, touhu po autenticitě nebo triumf úspěchu protékající mezi prsty. "Člověk není jako cibule, která by se loupala a došlo se k pravdivému jádru," vysvětluje Kadlec. V povídkách zachytil muže, jemuž straka ukradla jméno, nebo historika toužícího po dokonalé přesnosti popisky u muzejního exponátu. "Spíš jsme česneky, které se skládají z různých stroužků. U člověka se nedá mluvit o jádru a věcech na povrchu. Vše u nás existuje vedle sebe," dodává.