S výtvarnicí Erikou Bornovou o sochách z polystyrenu, šedesáti podobách vlastní tváře, podmořských cestách v době pandemie a pracovitosti jejího otce, grafika Adolfa Borna. "Řekla jsem si, že je to už asi moje poslední životní práce. Zaznamenám svůj obličej, jak si ho pamatuju, a jak si sama sebe představuju," vypráví výtvarnice Erika Bornová s lehkou nadsázkou o vzniku šedesáti akrylových podobizen, jež vznikly v době, kdy se musela spokojit jen s jedním okem. Aktuálně tvoří úvodní část její výstavy Šílenství je stráž noci, jež je do konce října k vidění v Galerii hlavního města Prahy.