Každý křesťan ví, že je Boží dítě a že Bůh je jeho Otec. Ale každý z nás si pod tím představuje něco jiného, protože chtě nechtě do naší představy o Bohu jako o Otci projektujeme něco ze svého dětství a svého vztahu s otcem.

Bůh jako Otec jde ale dál než si my vůbec dokážeme představit. A dál, než jakýkoli rodič na této zemi dokáže.

Poslechněte si, jaká je ta Boží představa otcovství. A jak se k nám - Jeho dětem - chová.

A na konci kázání najdeme i pár rad pro nás jako děti svých pozemských rodičů, ale i pro nás jako rodiče.

1. Jan 1,12–13

„Těm, kdo ho přijali a věří v jeho jméno, dal právo stát se Božími dětmi.“

1. Janův 3,1

„Hleďte, jak velikou lásku nám Otec dal, že se smíme nazývat Božími dětmi – a opravdu jimi jsme.“

Římanům 8, 14-17

„Nepřijali jste přece ducha otroctví… ale Ducha synovství.“