Víra pro život jaký je - chceme věřit naplno, ale ne vždy máme tu krásnou chvilku, kdy to tak opravdu cítíme. Protože se děje život - který nás spíše sráží. Jak v tom máme žít naplňující víru? Jde to vůbec dohromady?

Kaz 1, 3

K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

Kaz 2, 18

Omrzelo mě všechno to pachtění, kterým se pachtím pod sluncem a které po mně zdědí můj následník.

Kaz 3, 9

Co tedy má ten, kdo se snaží, ze všeho svého pachtění?

Kaz 1, 1

Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.

Kaz 1, 2-3

²Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost! ³K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

Kaz 1, 14

¹⁴Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.

Kaz 1, 16

Hle, nabyl jsem moudrosti a převýšil všechny, kdo vládli Jeruzalému přede mnou. Protože jsem pojal tolik moudrosti a vědění, ¹⁷rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost…

Kaz 2, 1 a 3

¹Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! …

³Rozhodl jsem se holdovat vínu a osvojit si ztřeštěnost, nadále se však v srdci řídit moudrostí, abych zjistil, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech života pod nebem.

Kaz 2, 13-17

¹³…moudrost je lepší než hloupost,… ¹⁴„Moudrý má oči otevřené, hlupák však bloudí v tmách.“ Nyní ale sám poznávám, že stejný osud čeká oba dva! … ¹⁶Po moudrém ani hloupém památka nepotrvá věčně. Vše minulé se v budoucnu zapomene – jak moudrého, tak hlupáka čeká smrt. ¹⁷Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem!

Kaz 5, 17-19

¹⁷A tak jsem viděl, v čem spočívá štěstí: Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal – vždyť to je jeho údělem. ¹⁸Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění – vždyť je to Boží dar! ¹⁹Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.

Kaz 7, 14

¹⁴V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost.

Kaz 12, 13-14

¹³… Měj bázeň před Bohem a plň jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším. ¹⁴Bůh bude soudit vše, co se děje, i to skryté, ať už to bylo dobré, anebo zlé.