Asi každý by dokázal říct alespoň větu, kdo je Ježíš. Nebyla by to asi jen jedna jeho vlastnost, kterou bychom zaslechli. Dnes se David v kázání zaměřuje na jeden Ježíšův výrok, kde vysvětluje kým vlastně je. Ježíš o sobě mluví jako o světle. Co to ale prakticky znamená? Proč se tak nazval? Jak to chápali v té době jeho posluchači a jak to můžeme pochopit my?

Jan 8, 12 - 14 (B21)

Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ Farizeové mu namítli: „Svědčíš sám o sobě, tvé svědectví neplatí.“ Ježíš jim odpověděl: „Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví platí, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím ani kam jdu.

Jan 9, 1 - 4 (B21)

Když procházel kolem, všiml si člověka slepého od narození. Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil: on, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“ Ježíš odpověděl: „Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky. Já musím dělat skutky Toho, který mě poslal, dokud je den.

Jan 9, 4 - 7 (B21)

Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ Když to řekl, plivl na zem, udělal ze slny bláto a pomazal mu jím oči. Potom mu řekl: „Jdi se umýt do rybníka Siloe“ (což se překládá Poslaný). Odešel tedy a umyl se, a když přišel, viděl.

Jan 8, 12 (B21)

„Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“